I když se nám to jeví jaksi nepravděpodobně, každý z nás se po určitém čase zcela obnoví. Prostě všechny jeho buňky, které ho tvoří, se přestaví. U vlasů a nehtů je to zřetelné, naše pokožka se na povrchu odlupuje a odspodu stále dorůstá, takže za nějaké tři měsíce nosíme docela novou kůži.Tak by bylo možné pokračovat dál a skončit třeba u kostí, které se jeví, že nám dorostly někdy na konci puberty a od té doby jsou stále stejné. Ale není tomu tak. I v případě kostí dochází k jejich průběžné přestavbě, a stejně tak jsou na tom všechny naše svaly i orgány. Naše tělo je  prostě neustále přestavováno, upravováno a opravováno. To je dnes již zcela průkazně doloženo.

Mým cílem ale není tento složitý a nekonečný proces podrobně popisovat. Cílím tím totiž jen k otázce: “A z čeho je naše každá jedinečnost den za dnem budována?” Odpověď je nasnadě: “V podstatě z toho, co sníme a vypijeme.” Náš pohled na jídlo, myslím tím nás, kteří žijeme ve společnosti požívající tak říkajíc výdobytků civilizace spojených s dostatkem, se velmi často zužuje na něco k jídlu co nám chutná, případně za jakou cenu se nasytíme. Někdo k tomu počítá kalorie, jiný přihlíží k alergiím, ale všeobecně jídlu jako takovému přílišnou úctu nedopřáváme. Snadjen maminky pečující o své malé caparty důkladně zvažují, co dostane jejich človíček do pusy.

Není to tak dávno, kdy mě moje paní doktorka vyzvala, abych po dobu příštího měsíce pečlivě zapisoval vše, co sním a vypiju. Nevěřili byste, jak zajímavé čtení to už po čtrnácti dnech bylo. Právě při pročítání seznamu mou maličkostí zkonzumovaných pokrmů a nápojů jsem si uvědomil, jak zásadní je složení stravy pro naše zdraví. Současně jsem pocítil, jakou odpovědnost má ten, kdo připravuje každodenní svačiny a jídla svým blízkým. Když k tomu ještě přidáte nekonečný koloběhu otazníků začínajících slovy: “Co mám vařit? Co je třeba koupit? Jak to stihnu? Bude jim to chutnat?” Pak není vůbec jednoduché v chvátajícím způsobu života vařit dobře, chutně a zdravě.

Dost dlouho jsem pak dumal nad tím, jaké je to “správné, zdravé vaření”. Přihlédnul jsem ke zvykům našich předků, trendům v biokulinářství i k mnoha vědeckým poznatkům. Ze všech těch úvah jsem dospěl k jednoduchému a zaručeně účinnému řešení. Nejdůležitější je vařit, tedy připravovat pokrmy. Pokud do přípravy pokrmů dáte radost a tvořivost, dokážete kombinovat suroviny a chutě, budete používat co nejlepší zdroje a ctít sezónnost, pak výsledky vašeho snažení v kuchyni budou jisto jistě zdravé.

A nezapomeňte: “Jsme opravdu z toho, co vypijeme a sníme!”